BENJAMIN FRUWEIN Z PODOLÍ

dle historika PhDr. ZDEŇKA DOSKOČILA, Ph.D.

(Benjamin Fruwein z Podolí byl majitelem naší vsi)

FRUWEIN z Podolí, Benjamin (též FRUEWEIN, FRUVEIN, FRUVEJN).

Narozen ve druhé polovině 16. století. zemřel roku 1637 v Praze. Sekretář direktoria, účastník druhého stavovského povstání 1618-1620, potlačeného po bitvě na Bílé hoře, císařský rada.

Podle historika J. Janáčka se měl narodit v dolnoslezském městě Goldbergu (dnes polská Zlotorya). Do Čech následoval bratra Martina, který byl staroměstským prokurátorem a purkrabím desk zemských, někdy po roce 1600. Usadil se nejprve na Novém Městě pražském, kde roku 1607 získal domovské právo, roku 1615 se přestěhoval na Staré Město. Vykonával rovněž úřad prokurátora desk zemských. Rychle zbohatl. K jeho majetku náležely tři domy v Praze, statek Mezno na Táborsku (poznámka kronikáře: správně je Mezný, Mezné, Mezná) s pivovarem a dvěma mlýny, dva dvory a vinice ve vsi Vysočany u Prahy, několik vinic v Šárce, na Karlově a u Litoměřic.

Zapojil se do stavovského povstání, stal se apelačním radou a od roku 1918 vykonával funkci sekretáře direktoria. Roku 1619 byl Fridrichem Falckým povýšen do rytířského stavu s přídomkem z Podolí. Po bitvě na Bílé hoře uprchl ze země a majetek mu byl zkonfiskován. Později dostal od Ferdinanda II. milost, vrátil se do Čech, přijal katolickou víru a vstoupil do císařských služeb. Stal se císařským radou, od roku 1626 byl prokurátorem české komory a v letech 1635-1637 zastával úřad místosudího Království českého. Roku 1630 byl přijat do rytířského stavu rodů starožitných v Římské říši a Království českém. Zakoupil si statky Liblín a Žíkov na Plzeňsku.

Jeho syn Adam založil linii Fruweinů usadlých na PLzeňsku, Klatovsku a Prácheňsku, která kolem roku 1740 vystavěla zámek v Čachrově. Adamův syn Karel byl od roku 1685 pánem na Kolinci a Podolí, roku 1693 přikoupil k oběma statkům ještě Ujčín a zemřel roku 1695. Zůstali po něm tři synové: Oldřich Benjamín Ehrenfried, Václav Vojtěch a František Vojtěch, ze kterých Oldřich držel 1736 Čachrov, Březí, Nemilkov a Tvrdoslav. Václav byl pánem na Vlčkovicích v letech 1696-1698, ale již roku 1709 zemřel. Třetí brtatr František koupil roku 1695 Kněžice na Klatovsku a později (1736) sídlil v Kladrubech (u Horažďovic), tehdy se též připomínalo jeho sedm synů (Jan, Josef, Oldřich, František, Antonín, Karel a Ferdinand). O Oldřichově synu Maxmiliánovi je známo jen to, že podle závěti Václava Fruweina dostal roku 1709 peníze na studie. Josef, Františkův syn, držel roku 1745 Strunkov (u Sušice) a Ferdinand převzal roku 1764 po svém otci správu statku v Kladrubech. V roce 1788 žilo kromě Jana Fruweina ještě pět bratří: Josef, Oldřich, František, Antonín a Karel Jáchym, snad synové Františka Kladrubského zmiňovaní roku 1736. Poté veškeré zprávy o rodu Fruweinů mizí...

L: RSN 3, s. 257; OSN 9, s. 738–739; MSN 2, s. 890; OSND 2/1, s. 756; M. Churaň, Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918, 1999, s. 109; A. Gindely, Dějiny českého povstání léta 1618 I–IV, 1870–1880, passim; P. Bílek, Dějiny konfiskací v Čechách po roce 1620 I., 1882, passim; J. A. Komenský, Historie o těžkých protivenstvích církve české, 1902, passim; P. Skála ze Zhoře, Historie česká, J. Janáček (ed.), 1984, passim; J.Petráň, Staroměstská exekuce, 1971, passim; L.Kobrová, M.F., 2006 (bakalář. práce, FF UK, Pra).

Zdroj:  Biografický slovník českých zemí (BSČZ), 2018.

Text: PhDr. Zdeněk Doskočil, Ph.D.

Stránku připravil:  Jan Kolář, bývalý kronikář obce, 2020.