2018

ŽIVOT V OBCI

ÚVODNÍ SLOVO STAROSTKY OBCE

Zdroj: Mgr. Romana Chvojková, starostka obce, 2018.

Vážení spoluobčané, na několika řádcích této kroniky bych se ráda ohlédla za rokem 2018 a pohlédla krátce do roku 2019. V tomto roce byla asi největší událostí rekonstrukce návesního rybníka, jehož stav byl už delší dobu nevyhovující, jak pro vrstvu naneseného bahna, tak rozpadající se betonové stěny nádrže. Kromě odbahnění a nového obložení nádrže bylo provedeno zahloubení odtokové roury, takže Návesní rybník bude nyní možné kdykoliv vypustit. Další akcí v naší obci bylo vybudování betonového tanečního parketu. Starý dřevěný byl již ve velmi špatném stavu, napaden houbami a hrozilo jeho prolomení. Na pouti už mohli občané vyzkoušet nový betonový povrch.

Z akcí, které jsou ve stádiu přípravy, bych zmínila získání stavebního povolení na kanalizaci v obci a podání žádosti o územní rozhodnutí na stavbu vodovodu, do budoucna se uvidí, na jaké akce se podaří obci sehnat peníze a o kterou infrastrukturu budou mít občané v obci zájem. Také se připravuje s firmou Elektroinvest nová podoba veřejného osvětlení, jelikož obec požádala firmu ČEZ o rekonstrukci nadzemního elektrického vedení, které bude nově zabudováno do země.

Další větší akcí Obce Mezná je plánovaná a na počátku roku 2019 již uskutečněná rekonstrukce budovy obecního úřadu (poznámka kronikáře: „úvodní slovo“ paní starostka tvořila v polovině února 2019). Prostory úřadu měly již delší dobu nevyhovující elektrické rozvody, kde veškerou obslužnost elektrickou energií zajišťovalo kolem deseti prodlužovacích kabelů, stejně tak přímotopy byly již v nevyhovujícím technickém stavu a jelikož nebyl dostatečně velký odběr, nemohla obec požádat o levnější proud. Velký únik tepla také odcházel skrze nezateplené stropy, které jsou nyní snížené sádrokartonem a zateplené minerální vatou. Rekonstrukce proběhla také v obecní knihovně a Hospůdce Ve Škole. Vše s hlavním cílem zlepšit efektivitu vytápění a uspořit na elektrické energii.

Pro rodiče malých dětí jedna příjemná zpráva, bylo přislíbeno, že ranní školní autobus bude od března 2019 zajíždět až k soběslavské základní škole  (tř. Dr. Edvarda Beneše). Dále bych Vám chtěla sdělit, že po volbách se kulturních akcí zhostila Mgr. Jana Drsová, která velice hezky připravila zpívání koled u kapličky, bohužel, mrzí nás čím dál tím menší účast místních na kulturních akcích. Doufám, že v roce 2019 přijmete naše pozvání na kulturní akce pořádané obcí Mezná a sejdeme se v hojném počtu.

Krásný rok 2019.

ÚVODNÍ SLOVO KRONIKÁŘE OBCE

Zdroj: poznámky kronikáře z vysílání veřejnoprávní České televize, 2018.

Úvodem bych se rád zmínil o řadě významných výročí souvisejících s českou státností, která v průběhu celého roku velmi intenzivně rezonovala snad ve všech českých internetových a tištěných médiích, ale samozřejmě také ve veřejnoprávním Českém rozhlasu a České televizi. Ve veřejném prostoru se pro tato jubilea vžil příznačný název „osmičková výročí“. Řekl bych, že mít osmičku na konci tolika významných letopočtů je přinejmenším zajímavé, a tak si tedy úvodem dovolím stručně připomenout několik z nich. Pro nás Čechy, Moravany a Slezany byly v tomto roce největší událostí oslavy stého výročí založení Československé republiky (1918-2018). Výročí se slavilo ve všech větších městech naší vlasti, nezřídka ale také v malých obcích i nejmenších vesnicích. Nejčastěji se sázely Lípy republiky, protože lípa, jak víme, je náš národní strom. V naší obci však, bohužel, k žádnému takovému aktu nedošlo, pokračovala a snad se dokonce prohloubila jakási netečnost místních obyvatel k věcem veřejným. Nenašel se nikdo, kdo by veřejnost oslovil a zorganizoval např. společnou pietu u památníku mezenských mužů, kteří nepřežili hrůzy první světové války. A to ani nechci pomyslet na stav poslední ze tří Lip svobody, které právě u příležitosti vzniku ČSR v roce 1919 vysadili tehdejší místní občané v lokalitě Obce; devětadevadesátiletá lípa se krčí uvnitř náletového porostu a vypadá to, že čeká na osud, který postihl její dvě sestry. Ale třeba ještě není pozdě, možná se tento náš významný strom dočká lepších časů napřesrok, kdy si připomeneme jeho sté narozeniny.

Stručně k dalším výročím roku 2018. Média připomínala také sto let od ukončení první světové války (1918-2018) a slavnou anabázi Československých legií v Itálii, Francii a především Rusku. Vzpomínáno bylo také na smutné sedmdesáté výročí uchopení moci komunisty (1948-2018) a padesáté výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy (1968-2018). Další důležitou „osmičkovou“ připomínkou bylo osmdesáté výročí přijetí Mnichovské dohody (1938-2018), která tehdy Československo ožebračila o pohraničí a ze Sudet vyhnala veškeré české obyvatelstvo.

Připomněli jsme si ale i další významná „osmičková“ data, spojená s českou a evropskou historií. Tak třeba sto sedmdesáté výročí revoluce v Rakouském císařství (1848-2018), kdy byla zrušena robota, poddanost, následně byla vyhlášena svoboda tisku a v důsledku toho došlo ke zrušení dosavadních panství, vrchnostenského zřízení a byly zakládány samosprávné obce. Anebo tři sta sedmdesáté výročí ukončení třicetileté války (1648-2018), která tak strašlivě zasáhla do osudů obyvatelstva českých zemí (úbytek třetiny obyvatel), a s tím související čtyřsté výročí vypuknutí českého stavovského povstání a právě třicetileté války (1618-1648). Tady bych chtěl zmínit velmi úzkou vazbu naší vsi k událostem během tohoto povstání. Majitelem a pánem obce byl totiž v letech 1618-1620 samotný sekretář stavovského direktoria a tedy jeden z jeho nejaktivnějších účastníků Benjamin Fruwein z Podolí (po potlačení povstání uprchl ze země). Domnívám se tedy, byť je to samozřejmě pouze moje chabá konstrukce, že bojeschopní muži z naší vsi měli určitou povinnost aktivně se povstání účastnit. To vše je přece ve vztahu k historii Mezné úžasná zajímavost!

Pojďme ale ještě hlouběji do středověku a velmi stručně k dalším zajímavým českým osmičkám. V roce 2018 uplynulo pět set šedesát let od okamžiku, kdy byl českým králem zvolen Jiří z Poděbrad (1458-2018). Připomněli jsme si také šestisté čtyřicáté výročí úmrtí Otce vlasti Karla IV. (1378-2018) a šest set sedmdesát let od doby, kdy náš nejvýznamnější český král založil Nové město pražské, sepsal zakládací listinu pražského vysokého učení a kdy také nechal založit královský hrad Karlštejn (1348-2018). Pokud bychom šli ještě dále do naší slavné minulosti, všimli bychom si sedmistého čtyřicátého výročí bitvy na Moravském poli, kde v boji proti Rudolfu Habsburskému zahynul český král Přemysl Otakar II (1278-2018), osmistého šedesátého výročí korunovace Vladislava II. za druhého českého krále a devítistého desátého výročí vyvraždění rodu Vršovců (1108-2018), které ve své slavné kronice popisuje první český kronikář Kosmas…

UDÁLOSTI V OBCI

Zdroj: Obec Mezná, ČSÚ, Soběslavská hláska, postřehy kronikáře, V. Hájíčkové a J. Drsové, 2018.

Leden: k trvalému pobytu (dále jen TP) v čp. 23 se přihlásil Libor Majer. K TP v čp. 58 se přihlásila rodina Hrdličkova (rodina zde však fakticky již léta trvale žije) a odhlásila se tímto z bytového domu čp. 54.

Únor: obecní zastupitelstvo na únorovém zasedání řešilo opravu propadlého „propustku“ pod silnicí (sesypané potrubí) u domu čp. 21 v souvislosti s přípravami na rekonstrukci Návesního rybníka a odtokového potrubí, které je na tento propustek trvale napojeno. Silnice je v těchto místech již několik let značně propadlá, místo je označeno dopravní značkou. Zastupitelstvo se prozatím na řešení nedohodlo.

Březen: 26. 3. byla zahájena rekonstrukce Návesního rybníka a části odtokového potrubí. Tato akce byla největší investicí roku 2018 a také posledních mnoha let (dílo v hodnotě 2,3 milionu korun).

Duben: na návsi před domem čp. 6 proběhl tradiční jarní svoz odpadů. Tři dny (pátek až neděle) zde byl občanům k dispozici velký kontejner na objemný odpad, jedno odpoledne (neděle) se pak na předem určené místo svážel odpad nebezpečný. Během měsíce dubna také Správa a údržba silnic Jihočeského kraje, závod Tábor, cestmistrovství Dvorce provedla čištění zaneseného odvodňovacího příkopu podél silnice z naší obce do Kvasejovic. Práce byly prováděny dva dny a to strojově (traktor s nástavbou). Příkop byl zanesen vlivem loňských přívalových dešťů, na vyčištění příkopu došlo tedy až v tomto roce. V měsíci dubnu také zemřela Eva Ondřejová, která byla trvale hlášena v Mezné čp. 21.

Květen: byla dokončena rekonstrukce Návesního rybníka – probíhala od 26. března do 11. května. V květnu byla také po dohodě zamítnuta moje žádost zapsat Lípu svobody, vysazenou v roce 1919 místními občany, do seznamu památných stromů. V měsíci květnu se ještě přistěhoval pan IvanVáňa, krátce poté se přihlásil k trvalému pobytu v čp. 48, kde již nějakou dobu žije jeho syn.

Červen: byl zhotoven betonový taneční parket u kapličky – nahradil tak starý dřevěný, který následkem dlouhodobě špatné údržby již nesplňoval potřebné parametry. Cena díla: 40 253 Kč. Zhotovitel: Firma René Mačor, obec Roudná. Dle slov starostky obce Mgr. Romany Chvojkové obec výhledově uvažuje o nějakém finálním povrchu, aby se lépe tančilo… Na zasedání zastupitelstva č. 4/2018 dále oznámila starostka, že obec obdržela dotaci z Krajského úřadu JK ve výši 290 000 Kč na rekonstrukci vnitřních prostor víceúčelové budovy čp. 43. Sdělila, že bylo požádáno o vyšší částku, kraj však dotaci zredukoval zhruba na polovinu. Zastupitelé se tedy dohodli, že rekonstrukci rozdělí do dvou etap; nejprve projde rekonstrukcí polovina objektu s kancelářemi OÚ a knihovnou (realizace během zimy 2018-19), druhá polovina budovy přijde na řadu později. V plánu je snížení stropů, výměna elektroinstalace a nové omítky.

Červenec: obci nebyla přiznána finanční dotace 30 000 korun na uspořádání setkání místních občanů, které bylo předběžně plánováno na měsíc září. Původně bylo uvažováno akci uspořádat v lokalitě Obce, pod téměř stoletou Lípou svobody, kde se měla u příležitosti výročí 100 let vzniku Československé republiky slavnostně vysadit další Lípa svobody. Zastupitelé se na dalším postupu zatím nedohodli. V červenci také Obec Mezná opakovaně upomínala občany ohledně dodržování pravidel při ukládání bioodpadu z údržby zahrad do kontejneru, pořízeného v roce 2016 a instalovaného za domem čp. 45.  Prostřednictvím  informace na úřední desce obec místní občany upozornila, že ukládání příliš silných větví do tohoto kontejneru je zakázáno z důvodu následné problematické likvidace (štěpkování). V závěru července byla také registračnímu úřadu v Soběslavi (Městský úřad Soběslav je registračním úřadem nejen pro volby v Soběslavi, ale i pro devatenáct obcí náležejících do jeho územního obvodu) zaslána jedna kandidátka pro podzimní volby do zastupitelstva obce Mezná (5. a 6. října volby do zastupitelstev obcí a měst ČR). Kandidátka JIHOČEŠI 2012 čítala devět osob (členů zastupitelstva je v obci sedm). Ze zastupitelstva 2014-18 byli na kandidátce zapsáni jen Mgr. Chvojková a Ing. Pražma.

Srpen: v srpnovém čísle měsíčníku Soběslavská hláska byla zveřejněna data nezaměstnanosti mikroregionu Soběslavsko k 30. 6. 2018. Celkově byla nezaměstnanost v rámci regionu i celé ČR dlouhodobě velmi nízká, jedna z nejnižších v celé Evropské unii. Co se naší obce týká, oproti roku 2017 došlo k nepatrnému nárůstu nezaměstnanosti, což nás však opět uvrhlo k primátu. Tři obce mikroregionu s největším podílem nezaměstnanosti ve věku občanů 15-64 let k 30. 6. 2018: Mezná 4,84 procent (3 osoby), Vlastiboř 4,26 procent (8 osob), Chotěmice 4,17 procent (3 osoby).

Září: obec se počátkem září rozhodla vytěžit stromy napadené kůrovcem smrkovým v lokalitě Daličky. Dřevo bylo nabídnuto místním občanům k vytěžení (s podmínkou vyčištění a úklidu celého prostoru) za zvýhodněnou cenu 300 Kč za „kubík“. Kůrovec zde napadl stromy, vyvrácené  a polámané následkem loňské vichřice. Na výzvu zareagoval místní občan, s těžbou započal během září. V tomto měsíci se také k trvalému pobytu v čp. 5 přihlásili: MiroslavDrs, AlenaDrsová, KarolínaKropíková a MatyášDrs. Internetový server www.pozary.cz zveřejnil 27. září informaci: „Na silnici mezi obcemi Mezná a Nová Ves zasahovala profesionální jednotka ze stanice Soběslav, která zde odstranila silně nahnutou osiku. Velitel zásahu si vyžádal výškovou techniku a hlídku Policie ČR, která odkláněla dopravu.“ Zveřejnila por. Ing. Vendula Matějů, tisková mluvčí Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje.

Říjen:  během října došlo k jedné docela zásadní události, a to k prodeji bytového domu čp. 54 (čtyři byty). Tzv. bytovku (místní ji tak běžně nazývají), kterou kdysi vybudovalo někdejší místní Jednotné zemědělské družstvo, získala po roce 1989 v restitučním řízení rodina Drsova z čp. 53, původem však z čp. 2. Dosavadní majitelka JanaDrsová ji v září 2018 prodala i se stávajícími nájemníky. Nový majitel bytového domu nemá trvalé bydliště v naší obci. V říjnu, před započetím rekonstrukce části víceúčelové budovy čp. 43 (bývalá obecná škola), ještě došlo k drobné stavební úpravě místní knihovny – do zadní části místnosti byla přivedena voda a následně instalováno malé keramické umývadlo. V polovině října mne Mgr. Jana Drsová, nová obecní zastupitelka, ještě upozornila na celkem drobnou ekologickou havárii malého bagru, který má ve vlastnictví. Paní Drsová uvedla, že při jeho převážení (po vlastní ose) od jejího domu do garáže u bytového domu čp. 54 u stroje praskla hadice a na komunikaci unikl veškerý obsah hydraulického oleje. Přivolaní přehořovští hasiči olejovou skvrnu ekologicky zlikvidovali v řádu desítek minut a následně obnovili provoz v obou směrech. A ještě jedna událost, vážící se k měsíci říjnu, stojí za zmínku – v noci ze soboty na neděli 28. října skončil letní čas. Změnil se na čas standardní, kterému se chybně říká „zimní“. Osmadvacátého jsme si tak o hodinu přispali. V rámci Evropské unie však probíhá debata o zrušení letního času, tak si počkáme jak nakonec vše dopadne…

Listopad a prosinec: ve věku čtyřiaosmdesát let zemřela paní Anna Rejtharová a po měsíci její syn, třiašedesátiletý Vladimír Rejthar. Oba z čp. 33. K TP v čp. 34 se přihlásila paní Vladimíra Rendlová. Bydliště paní Rendlová fakticky nezměnila, žije zde od r.1991, jen byla pár let hlášena v jiné obci.

SPOLEČENSKÝ A KULTURNÍ ŽIVOT V OBCI

Zdroj: Obec Mezná, Soběslavská hláska, Táborský deník, postřehy kronikáře a obyvatel obce, 2018.

Jak bych jen popsal společenské a kulturní dění v obci… Setkávání místních obyvatel za účelem pořádání nejrůznějších společenských, kulturních a sportovních akcí v posledních letech stagnuje, pokud nějakou akci nezorganizuje obec, nekoná se takřka nic. Řekl bych, že tohle klima se v roce 2018 opět poněkud prohloubilo. Jedním z důvodů může být dlouhodobě nevalná úroveň poskytovaných služeb v místní Hospůdce Ve Škole, kde se nájemci střídají v podstatě pravidelně každý rok a návštěvnost je pak samozřejmě tomu stavu přímo úměrná. Lidé tak ztrácí možnost pravidelně se setkávat a domlouvat se např. na pořádání kulturních akcí typu masopustu, případně na organizaci nejrůznějších akcí sportovních a podobně. To, že se dlouhodobě nedaří najít spolehlivého hospodského (či hospodskou), který by místní hospůdku pozvedl na nějakou solidní úroveň a znovu naučil místní širokou veřejnost pravidelnému společenskému setkávání, se potvrdilo také letos, kdy hospoda vydržela v provozu pouhých čtrnáct měsíců (od srpna opět zavřeno). A tak se znovu nekonal masopustní průvod, nepálily se čarodějnice a nepostavila se májka. K tomu se poprvé po šestnácti letech nekonal pouťový nohejbalový turnaj, patřící ve své době k uznávaným sportovním podnikům Táborska (turnaj jsem založil v roce 2002 a spolupořádal až do roku 2017).

Stručně tedy k akcím, které se v průběhu roku přece jen podařilo uspořádat. V únoru proběhl dětský maškarní karneval s účastí deseti dětí (šest s trvalým pobytem v naší obci). Chlapci a dívky si v rámci programu zahráli různé hry, program dotvářely také soutěže, po nichž byli obdarováváni ti nejšikovnější (dostalo se ale na všechny). Balíčky se sladkostmi a také drobné hračky pro zúčastněné děti pořídila obec.

Tradici velikonočního řehtání a koledování pomohla v obci na přelomu března a dubna udržet opět děvčata, chlapců se nám v poslední době jaksi nedostává – velikonočního řehtání a koledování se ujalo pět místních dívek. V květnu, u příležitosti Dne matek, obec pro místní ženy uspořádala tradiční posezení v Hospůdce Ve Škole. Účast byla velmi slabá, sešlo se jen jedenáct žen. Obec místním maminkám připravila občerstvení, k poslechu zahrálo trio muzikantů ze Soběslavi (harmonika, kytara, buben).

Druhou polovinu roku otevřel tradiční mezenský pouťový víkend (7. a 8. července). V sobotu odpoledne přijel správce soběslavské farnosti pan farář Mgr. Jan Hamberger a u kaple Navštívení Panny Marie sloužil mši (za účasti asi dvacítky místních věřících). Večer pak v Hospůdce Ve Škole úspěšně proběhla taneční zábava. Kolem nově vybudovaného betonového tanečního parketu u kapličky se sešlo devadesát lidí z Mezné, Přehořova, Kvasejovic, Dírné, Sezimova Ústí, Soběslavi, Teplic a Prahy, k poslechu a tanci zahrálo duo Horváth Band. V neděli pak své mobilní stánky s cukrovinkami a dalším pouťovým zbožím otevřeli drobní obchodníci, dětský kolotoč se střelnicí a houpačkami tradičně provozovala rodina Jungových ze Soběslavi. V říjnu ještě starostka Mgr. Romana Chvojková pro místní děti připravila drakiádu (přišlo pět dětí) a v listopadu společně s nově zvolenou obecní zastupitelkou Mgr. Janou Drsovou uspořádala setkání seniorů v Hospůdce Ve Škole. Akce se vydařila, zúčastnilo se dvacet občanů. Zahrála osvědčená dechová kapela Blaťácká pětka, obec pro hosty zajistila večeři i další drobné občerstvení, součástí setkání byla výstava dobových fotografií a kronik obce. Poslední kulturní akcí roku 2018 bylo zpívání vánočních koled v zahrádce u kapličky – s vůní horkého punče, avšak také malou účastí veřejnosti.

HOSPODÁŘSKÝ ŽIVOT V OBCI

Zdroj: Obec Mezná, www.novinky.cz, Česká televize, postřehy J. Drsové, V. Hájíčková a kronikáře.

Rok 2018 byl dle dat meteorologické stanice hvězdárny v Praze Klementinu nejteplejší od počátků soustavného měření! A měření v Klementinu začalo již v roce 1775! Průměrná teplota se tam v tomto roce vyšplhala na varovných 12,8 stupně Celsia (zdroj: www.novinky.cz) a to je další signál, že s přírodou a klimatem není něco v pořádku. Statistika mého vlastního amatérského měření a také statistika celoročního měření Věry Hájíčkové, mojí kronikářské spolupracovnice, opět poukázala  na vysoký počet tropických dnů (teploty přes třicet stupňů celsia). V ČR vyschlo mnoho malých vodních toků (potoky, říčky) a např. český veletok Labe znovu po roce hlásil několikanásobně menší průměrný průtok a obnažoval další a další „hladové kameny.“ Celoroční sucho samozřejmě zasáhlo také do již tak slabých zásob podzemních vod. Bezmála dvacet obcí České republiky, které nejsou napojeny na společný obecní vodovod, v tomto roce požádalo stát o přistavení cisteren s pitnou vodou (zdroj: Česká televize) – domovní studny tam zkrátka vyschly, lidé zůstali bez vody.

Ani v Mezné, bohužel, nebyla situace v tomto směru nejrůžovější, byť o nějakých katastrofických scénářích je zatím předčasné hovořit. Je ale faktem, že potíže s klesajícími zásobami pitné vody v domovních studních v posledních několika letech do každodenního života místních obyvatel zasahují čím dál významněji. V roce 2016 např. bojovali s nedostatkem vody v domě čp. 53, což vyvrcholilo oslovením specializované firmy a následným vyhloubením sedmadvacetimetrového vrtu. Ten si v posledních deseti letech nechali vyhloubit také v domech čp. 47 a čp. 58. V tomto roce došla voda v domech čp. 19 a čp. 28 (zde je společná studna pro oba domy) – místní obyvatelé tady nepříjemnou situaci zatím řešili tak, že se na obec obrátili s žádostí o doplnění zásob pitné vody přímo do studny (pitnou vodu zde doplnila jednotka SDH Přehořov). V dalších letech se samozřejmě může stát, že se naplní obavy dalších místních obyvatel a pitná voda nebude k dispozici v řadě jiných domácností. Přesněji řečeno: voda bude, ale bohužel moc hluboko. Jistě, řešení dnes jsou – lidé, kteří mají potíže s vodou, můžou oslovit některou ze specializovaných firem a nechat si vyhloubit již zmiňovaný vrt. To ale není zadarmo, za jeden hloubkový metr vrtu si dnešní firmy účtují kolem jednoho tisíce korun. Předpokládejme, že tento problém v budoucnu postupně postihne další místní studny, je tedy namístě se ptát: budou na vyhloubení takového vrtu všichni mít? Bude pro takového člověka únosné uvolnit z rozpočtu např. čtyřicet tisíc korun za čtyřicetimetrový vrt plus další tisíce za připojení a případnou úpravu, pokud by ta voda nebyla dostatečně kvalitní?

V loňském roce obec po letech přešlapování na místě nechala v lokalitě za Mezenskou Nivou vyhloubit čtyřiasedmdesátimetrový průzkumný vrt (průměrné využitelné množství vody 40 m3 za den) a vypadalo to, že v horizontu několika let by se díky tomu mohlo začít s budováním veřejného obecního vodovodu. Samozřejmě za předpokladu, že by obec na tuto investici sehnala adekvátní množství finančních prostředků z dotačních fondů státu, byť je v této souvislosti nutné si uvědomit, že v současné době je tzv. otevřen také ještě mnohem důležitější projekt „Kanalizace a ČOV“ (čistírna odpadních vod) a ani tady zatím nebylo požádáno o státní finanční dotaci, takže není vůbec jisté, že na uvedení tohoto projektu v život budou peníze. Nicméně, loňské realizaci průzkumného vrtu předcházelo to, že obec se na místní občany obrátila s žádostí o sdělení, zda by o vybudování veřejného vodovodu stáli a „obecní vodu“ následně, po uvedení vodovodu do provozu, využívali. Anketa tehdy, tuším, proběhla formou dotazníku, doručeného do všech domácností a výsledkem byl souhlas velké většiny obyvatel (rozuměj domů). Jenže uběhl rok, realizace průzkumného vrtu mezi tím proběhla a bývalý zastupitel Jiří Havelda (v říjnu 2018 do zastupitelstva již nekandidoval) na jednom ze zasedání ostatní zastupitele upozorňoval na skutečnost, že mnoho obyvatel své kladné stanovisko přehodnotilo (údajně z důvodu obav z pravidelných poplatků za „vodné“) a podruhé by souhlas s realizací obecního vodovodu již nepodepsalo. Starostka Mgr. Chvojková se vyjádřila, že na toto téma proběhne s občany další debata. Nové zastupitelstvo (po říjnových volbách) následně smetlo ze stolu návrhy nového zastupitele Ing. Jana Kocmicha, který k pokračování v přípravách  na realizaci vodovodu ostatní zastupitele důrazně vyzýval (sám řešil problém s vyschlou studnou).

Zdroj:  KRONIKA OBCE MEZNÁ 2018 (vybraná témata).

Autor zápisu:  JAN KOLÁŘ.

Strany v kronice: 2, 3, 8, 9, 10, 11 (celkem 92 stran).

UKÁZKY Z NOVÉ KRONIKY OBCE

"SCHVALOVACÍ VERZE"

KRONIKA PO VYTIŠTĚNÍ A ZAJIŠTĚNÍ VAZBOU

KNIHA ULOŽENA V ARCHIVU OBCE

Fotografie: kronikář, 2019.