1922 - 1941:
Průkopníci
Vznik nové hry. Průkopníci nohejbalu uvádí hru v život. Tato doba je dobou úplných nohejbalových začátků, utvářením samotného hracího systému, pravidel a snahou o jejich sjednocení.
1922
Vznik nohejbalu. Dorostenci sportovního klubu Slavia v Praze na Letné hrají hru „fotbal přes provaz“. Nejprve se hraje přes naskládané lavičky, později přes natažený provaz, nakonec přes síť. Hra slučuje prvky fotbalu (míč, kopy, hra hlavou), tenisu (výška sítě, jeden dopad míče) a volejbalu (síť, jeden dotek míče, tři doteky celkem). Přibližně ve stejné době se hraje obdobný sport v Českých Budějovicích, pod železničním mostem u malého jezu. I zde původní natažené staré záclony vystřídal nejprve provaz, poté síť.
1926
Nohejbal v Praze zaniká.
Poznámka: Výše uvedená fakta byla později některými osobami zpochybňována. Protože v archivech ČNS nebyly důkazné materiály z této doby nalezeny, považujte uvedená fakta zatím za neprokázané. Pátrání pokračuje.
1936
Vznik (nebo renesance?) nohejbalu v Praze na podolských Žlutých lázních. Parta štamgastů zde hraje fotbal. V některých dnech, kdy se nesejde v plném počtu, se věnují kopání míče z jedné strany hřiště na druhou, bez jakýchkoliv pravidel. Hra je omezena pouze pomezními čarami. Brzy nachází uplatnění prádelní šňůra, poté síť, lehčí míč a pravidla. Hrají se zejména dvojice a trojice, někdy i jednotlivci. Mezi „zakladatele“ patří jména Kožmín, Tauc, Sláma, Háša, Kubát, Kalina, Mašek, Engl, Houra, Pavel. Za autora názvu tohoto sportu je považován Kožmín, který jej odvodil od slova volejbal.
1938
K průkopníkům nohejbalu se přidávají volejbalisté Borkovec, Anděl, Kulhánek st., Veselý, Kraus, Kofroň a další.
1940
Na Žlutých lázních za velkého zájmu diváků mimo „zakladatelů“ hrají i fotbalisté Seifert, Čapek, Svoboda, Šimperský, Bradač, Luka, Habásko, Kareš, Pešek, Žďárský, Starý a hokejisté bratři Hanzlové. Založen turnaj dvojic osady Montana na Berounce u Mokropes. Jeho účastníci dostávají první pravidla nohejbalu a propozice turnaje.
1941
Do hry se zapojují i ti, kteří v nohejbalu vidí dobrou přípravu pro fotbalovou techniku. Nohejbal se tak stává součástí tréninků fotbalové Slavie i Sparty. Na Žlutých lázních za velkého zájmu diváků i tisku hraje i legendární Bican.
1942 – 1952:
Turnaje
Nová hra udělala první krůčky. Je třeba ji představit širší veřejnosti, rozšiřovat jej a popularizovat. A veřejnost se po prožité krušné válečné době chce znovu bavit. Ideálním místem jsou letní nohejbalové turnaje.
1942
Založen turnaj dvojic Pohár Žlutých lázní, který se hrál do roku 1948.
1944
Vychází první pravidla nohejbalu. Autory jsou Borkovec a Kulhánek. Spolu s dalšími hráči začínají propagovat nohejbal při příležitosti trampské volejbalové ligy na osadách. V kinech se promítá týdeník Aktualita, který je prvním nohejbalovým filmovým záznamem.
1945
Ve vyprodané pražské Lucerně se konají Nohejbalové dny.
1947
Založen turnaj osady Maják na Kocábě u Štěchovic.
1948
Založen turnaj osady Old Wanderers u Třebohostic. V Praze založen turnaj čtveřic (!) na Švancemberském ostrově a trojic na Domovině v Libni.
1953 – 1961:
Trampská liga
Skončilo ranné dětství. Jednorázové turnaje už sportovcům, holdujícím nové hře nestačí. Nohejbal je sportem kolektivním. Proto vzniká první, stále ještě neoficiální dlouhodobá soutěž družstev a brzy následují další na různých místech v republice.
1953
Vznik první dlouhodobé soutěže – Trampské ligy. Byla to soutěž jedné desítky družstev, která hrála ve dvou skupinách se závěrečným finále čtyř nejlepších. Utkání sestávalo ze tří zápasů dvojic a dvou trojic. Zápas se hraje na dva vítězné sety do deseti bodů.
1956
Trampská liga se hraje v jedné skupině. Nohejbal se kromě Prahy a Českých Budějovic hraje i na Příbramsku, Strakonicku, Chomutovsku, Plzeňsku, Liberecku a Náchodsku.
1961
Trampská liga s názvem „Turnaj mužstev nohejbalu“ končí. Účastní se jí dvě desítky družstev ve dvou skupinách (tzv. 1. a 2.liga). Hraje se dvoukolově, každý s každým. Kolektivy některých osad přechází pod tělovýchovné jednoty a zakládají oddíly nohejbalu.
30.10.1961 je ustavena komise nohejbalu MV ČSTV Praha. Podnětem byl článek „Nohejbal ano nebo ne“ ve Večerní Praze, kde autor vyzdvihuje fyziologické hodnoty nohejbalu, zejména hry jednotlivců a dvojic, staví se však proti jeho uznání jako sportu. Tím vyvolal reakci v celém nohejbalovém hnutí a aktivoval snahy po oficiálním uznání nohejbalu jako sportu. Po několika jednáních se to podařilo. Založen Pražský přebor trojic, hraný v PKOJF.
1962 – 1970:
Oficiální soutěže
Školní věk nohejbalu. Nohejbalu se konečně dostává oficiálního uznání, které nastartovalo další rozvoj. Rodí se první meziměstské, později mezirepublikové kontakty. Vyvrcholením této etapy je pořádání Mistrovství ČSSR.
1962
Hraje se 1.ročník městského přeboru mužstev, ještě s názvem „Pražská nohejbalová soutěž mužstev“. Účastní se jej 64 družstev, rozdělených do tří tříd. V Příbrami je založena další komise nohejbalu OV ČSTV. První meziměstské utkání, ve Strakonicích vítězí Praha 11:3. Založeny turnaje osady Havran na Kocábě u Štěchovic a osady Šacung u Lensedel. V televizi běží dva přenosy z exhibičních utkání.
1963
Vychází doplněná Pravidla nohejbalu a Hrací řád. V Praze hraje již 90 družstev. Další komise nohejbalu je ustavena při OV ČSTV v Náchodě, kde se začíná hrát dlouhodobý okresní přebor.
1964
V Praze se před televizními kamerami hraje trojutkání Praha – Plzeň – Hronov.
1966
Probíhá dotazníková akce po celé republice s účelem zjištění výskytu nohejbalu. Zprávy přišly z okresů Plzeň, Ostrava, Příbram, Náchod, Přerov, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Rakovník, Jičín, Děčín, Hradec Králové, Liberec, Jablonec, Brno, Tábor, Frýdek – Místek, Strakonice, Ústí nad Labem, Nitra, Martin. V Českých Budějovicích a Liberci vznikají další komise nohejbalu. Meziměstské utkání Liberec – Náchod.
1967
Dlouhodobé soutěže se hrají v Praze, na Českobudějovicku, Náchodsku a Liberecku. Kontakty českých a slovenských hráčů na turnajích v Praze Vršovicích a na Velké ceně Martina. Celostátní turnaj dorostu v Praze pod záštitou ÚV ČSM.
1968
Pražská nohejbalová komise předává na ÚV ČSTV žádost o ustavení ústřední nohejbalové sekce. Dále zpracovává rozpis připravovaného Mistrovství ČSSR. Politické události v tomto roce však plány zmařily.
1969
Mění se struktura ČSTV, která přechází na svazové uspořádání řízení sportů. Tím vznikají i nohejbalové svazy. Jsou ustaveny v Praze, Liberci a Chomutově. Založeno Mistrovství ČSR (zároveň ČSSR) mužů trojic, hraje se v Praze před televizními kamerami.
1970
Ve smyslu organizačních zásad výstavby svazu byly okresní svazy nohejbalu ustaveny v Mladé Boleslavi, Náchodě, Českých Budějovicích, Kroměříži, Ústí nad Labem. Vychází první učební texty nohejbalu, zpracované Kovandou a Ptákem.
1971 – 1986:
Liga
Nohejbal ukončil svou první vývojovou fázi. Hra expanduje do všech míst po celé zemi. Se vznikem Českého nohejbalového svazu vzniká i jednotná organizace soutěží. Už zde nejsou jen hráči, ale i školení trenéři a rozhodčí. Hráči se konečně dočkali možnosti poměřit své síly s ostatními v dlouhodobé celorepublikové soutěži. V osmdesátých letech je hra v plné síle, republika už jí začíná být těsná. Vznikají první mezinárodní kontakty.
1971
29.5.1971 je v Praze ustaven Český nohejbalový svaz. Spravuje celkem 103 oddílů s 1 295 členy. Probíhá školení trenérů 3.třídy. Založeno Mistrovství ČSR (zároveň ČSSR) mužů dvojic, hraje se v Českých Budějovicích.
1972
Zavedena hráčská registrace, vydán nový Hrací řád. Vznik první celorepublikové dlouhodobé ligové soutěže – Národní ligy ČSR. Tu hraje pět pražských a pět „venkovských“ družstev. Utkání sledují i stovky diváků. Jmenován výběr ČSR mužů, který se zúčastnil výcvikového kempu v Nymburce. Ustaven okresní svaz v Přerově a Pardubicích. Mimo dlouhodobé soutěže se hrají hlavní turnaje, jako Velká cena Prahy ve Vršovicích, Havran u Štěchovic, Šacung u Lensedel, Pohár SČSP v Mladé Boleslavi, Mošťácký v Českých Budějovicích, Úslavácký ve Šťáhlavicích, Havránkův v Příchovicích, Krušnohorský na Chomutovsku, Jěštědský v Liberci, Osvobození v Náchodě, Jiráskův v Hronově, Hanáckých Athén v Kroměříži, Velká cena Turce v Martině a další.
1973
V Praze se koná první konference ČNS. Schází se zde zástupci 16 okresních nebo městských svazů, kteří zastupují 2 220 členů v 175 oddílech. Vzniká dorostenecká liga, kterou hraje 12 družstev. Založen turnaj Pohár Vítězného Února, hraje se v Litoměřicích. První mezirepublikové utkání, SSR – ČSR 0:8 v Bratislavě. Poprvé vyhlášena anketa Nohejbalista roku.
1974
V Brně ustaven jihomoravský krajský nohejbalový svaz. V Bratislavě ustaven Zväz nohejbalu SÚV ČSZTV. Velké změny v jednorázových i dlouhodobých soutěžích, vydán nový soutěžní řád.
1975
V Praze podána žádost na ÚV ČSTV na vytvoření federálního svazového orgánu. ÚV ČSTV schvaluje zařazení nohejbalu mezi sporty v rámci ČSTV. Ustaveny v Praze středočeský a v Ostravě severomoravský krajský svaz, okresní svaz v Karlových Varech. Základna čítá 233 oddílů s 2 752 členy. Vydány nový Soutěžní řád a Pravidla nohejbalu. Mezirepublikové utkání SSR – Výběr Moravy 3:5 v Piešťanech.
1976
V Pardubicích ustaven východočeský krajský svaz. Nohejbal zařazen mezi preferovaná sportovní odvětví ROH. Vydány učební texty pro školení trenérů, metodický dopis obranné kombinace a vyroben film „Nový sport – nohejbal“. Mezirepublikové utkání SSR – ČSR 0:8 v Piešťanech. Končí dorostenecká liga.
1977
V Ústí nad Labem ustaven severočeský, v Českých Budějovicích jihočeský krajský svaz. Vychází nová Pravidla nohejbalu. Základna čítá 305 oddílů s 4 154 členy. 1978
ÚV ČSTV schválil materiál o stavu a rozvoji nohejbalu v ČSSR a doporučil předsednictvu ÚV ČSTV ustavení celostátního orgánu. Opět se však tato záležitost neprojednala. Na čas byly i zmrazeny styky se slovenskými hráči. Vydán metodický dopis útočné kombinace.
1979
Nový soutěžní řád. Neoficiální účast českých hráčů na turnaji v Altenburgu (NDR). Již tradiční mezirepublikové utkání SSR – ČSR v Bratislavě na poslední chvíli odvoláno.
1980
Další žádost o ustavení federálního orgánu. Školení trenérů 3.třídy. Obnoveny styky se slovenskými hráči. Přímý televizní přenos z turnaje Pohár Ing.Mačáka v Praze. Základna čítá 319 oddílů s 4 809 členy.
1981
Ustaven západočeský krajský svaz. Okresní svazy pracují v Praze - západ, Mladé Boleslavi, Nymburce, Kutné Hoře, Příbrami, Táboře, Českých Budějovicích, Rokycanech, Plzni, Tachově, Karlových Varech, Chebu, Lounech, Mostě, Ústí nad Labem, Liberci, Pardubicích, Náchodě, Ústí nad Orlicí, Chrudimi, Přerově, Vsetíně, Opavě, Frýdku – Místku, Kroměříži, Žďáru nad Sázavou, Vyškově. Mezirepublikové utkání ČSR – SSR 8:0 v Praze.
1982
Založeny nové soutěže o neoficiální titul Mistra ČSSR ve dvojicích, trojicích a družstvech. Meziměstské utkání žen, Praha vítězí 6:0 v Pardubicích. Školení trenérů 2.třídy.
1983
Vydán metodický dopis nohejbalu. Zavedena nová registrace hráčů. Nový Soutěžní řád.
1984
Účast delegátů na 3.sjezdu ČÚV ČSTV v Jičíně. Zde je nohejbal stále řazen do kategorie masového sportu. Základna čítá 359 oddílů s 5 375 členy.
1985
Školení trenérů 2.třídy pod vedením učitelů TŠ. Přímý televizní přenos turnaje Poslední smeč v Praze.
1986
Zasedání zástupců VSN ČÚV a SÚV při projednávání společného postupu k vytvoření federálního svazu.
1987 – 1992: IFTA
Nohejbal objevil svět a svět objevil nohejbal. Hra vstoupila mezi dospělé, ale přechod je náročný. V její mysli se bouří dva základní myšlenkové proudy. Ponechat si svou desetiletími podloženou hrdost, nebo ustoupit, ale zradit v očích svých tvůrců. Je to doba velkých možností rozvoje, ale také doba výrazných názorových střetů. A protože většinou v těchto případech je jediným řešením kompromis, i zde ze svých požadavků musel slevit jak český nohejbal, tak i jeho mladší mezinárodní bratr.
1987
Vznik mezinárodní fotbaltenisové asociace IFTA. Její zástupci se jako pozorovatelé účastní Mistrovství ČSR trojic v Dobříši a jsou překvapeni vysokou sportovní a organizační úrovní akce. Změny v Pravidlech a Soutěžním řádu. Set končí desátým bodem, utkání se hrají na 9 zápasů. Založeno již oficiální Mistrovství ČSSR.
1988
ČSSR zasílá přihlášku do IFTA. IFTA vysílá svého člena na exhibiční utkání v Praze.
1989
Konec platnosti dosavadních registračních průkazů. Vystavení nových ve snaze vyřadit tzv. mrtvé duše. Do IFTA, která sdružuje Švýcarsko, NSR, Rumunsko, Itálii a Anglii byly za členy přijaty ČSSR a Řecko. Na mistrovství Švýcarska byla síť snížena ze 160 na 110 cm. V ČSR se stále hraje na klasický třídopadový nohejbal, naopak SSR přechází na mezinárodní dvoudopadový. Jedinou přejatou výjimkou z mezinárodních pravidel do českých soutěží je dopad míče pouze v hřišti. Mistrovství ČSSR, hrané v ČR se hraje dle českých, hrané v SR dle mezinárodních pravidel. Reprezentační výběr se účastní mezinárodního turnaje ve Švýcarsku.
1990
Dva oficiální mezinárodní turnaje v Praze a Košicích. Hráči se účastní i dalších turnajů ve Švýcarsku (Meiringen), SSSR (Leningrad) a Maďarsku. Český nohejbalový svaz a Slovenská fotbaltenisová asociace podepisují na zasedáních v Praze a Bratislavě smlouvu o vzniku Československé nohejbal – fotbaltenisové federace ČSFTNF jako právního nástupce Svazu nohejbalu ČSTV. Oba svazy v ní mají paritní zastoupení. Žádost o potvrzení členství v IFTA pod novým názvem ČSFR. Školení trenérů 2.třídy pod vedením učitelů TŠ. Základna údajně čítá cca 500 oddílů s 10 000 členy .
1991
Na valném shromáždění IFTA v rakouském Veldenu je ČSFR potvrzena za člena. ČSFTNF připravila řadu návrhů na změnu Stanov, Pravidel a pořádání soutěží. Obrovský organizační a sportovní odstup od ostatních členských zemí způsobil nepřijetí těchto návrhů. ČSFTNF zrušila registrační průkazy, soutěže budou hrány na soupisku a občanský průkaz.
Koná se první Mistrovství Evropy trojic ve švýcarském Meiringenu, dvojic v maďarském Szolnoku a jednotlivců v maďarském Kaposváru, hrané dle pravidel pořádající země na jeden dopad míče. ČSFR, reprezentované hráči z DPMK Košice zde získává bronz v jednotlivcích, stříbro ve dvojicích a zlato ve trojicích.
Reorganizace ligových soutěží. Vznik společné Federální ligy ČSFR, která se hraje dle českých (utkání V ČR) i mezinárodních pravidel (utkání v SR). Řídícím orgánem je ČSFTNF. Druhou nejvyšší soutěží je Národní liga ČR.
1992
Kritika ČNS vůči dvojím pravidlům ve federální lize – mezinárodní akce se hrají stejně na jeden dopad míče. Nakonec problém vyřešen díky politickému rozdělení ČSFR na dva samostatné státy. ČSFTNF ukončuje k 31.12. svou činnost, majetek je dělen v poměru 2,5:1 ve prospěch ČR. Žádost nového státu o členství v IFTA. V trojutkání mužů Čechy – Morava – Slovensko vítězí Morava. Tři kvalifikační utkání na ME 1993, dvě s SRN, jedno s Maďarskem.
1993 – 2002: Mezinárodní soutěže
Přechod se podařil. Hra se musela navíc vypořádat i s domácími problémy ve formě rozdělení státu na dva nové samostatné státy. Novým hráčským vrcholem se stávají Mistrovství světa a Evropy, za skutečný sportovní vrchol je však stále považován úspěch na domácím mistrovství. Světová konkurence totiž stále ještě nedosahuje takových kvalit. Je dosaženo kompromisu v oblasti pravidel.
1993
Reorganizace ligových soutěží. Se vznikem samostatného státu končí Federální liga. Hraje se 1.liga a dvě skupiny 2.ligy mužů ČR. Základna ČR čítá 5 042 členů. V IFTA získává ČR vedení sportovně technické komise. Na ME v Rumunsku (Bukurešť, muži) získává samostatná ČR první evropský titul ve dvojicích. Ve trojicích získala stříbro, v jednotlivcích „bramboru“. Koná se zatím neoficiální Mistrovství ČR žen.
1994
ČNS vypracoval dlouhodobý kalendář pořadatelství jednorázových soutěží. ČNS se stává signatářem antidopingové Charty. Oddíly dostávají příručku o činnosti Antidopingového výboru. Rada ČNS zavedla odstupné při přestupech hráčů. Podepsána dohoda mezi SFTA a ČNS o vzájemných vztazích. Základna čítá 330 oddílů s 5 528 členy. Založeno Mistrovství ČR žen.
Reprezentace se účastní turnaje v Brazílii (Garanhuns). Na MS na Slovensku (Košice, muži) získává ČR první světový titul ve dvojicích.
1995
Na ME v Německu (Mönchengladbach, muži) získává ČR první evropský titul ve trojicích. Při turné po Evropě zavítali reprezentanti Brazílie do ČR a sehráli zde několik přátelských utkání.
1996
Menší reorganizace ligových soutěží. 2.liga mužů ČR je rozdělena na tři skupiny.
Na MS v Brazílii (Maceio, muži) získává ČR první světový titul ve trojicích. V ČR (Harrachov) se koná první ročník Poháru mistrů evropských zemí.
1997
Zkušební (nultý) ročník ligy žen ČR.
Na ME ve Francii (Grenoble, muži) získává ČR poprvé dva evropské tituly - ve dvojicích a trojicích. Účast reprezentace mužů ČR na turnaji v Rakousku (Innsbruck) a Švýcarsku (Geneve).
1998
Reorganizace soutěží, hrají se tři mužské ligové soutěže – jedna skupina Extraligy a 1.ligy, dvě skupiny 2.ligy mužů ČR.
Na MS v Maďarsku (Szolnok, muži) získává ČR poprvé dva světové tituly - ve dvojicích a trojicích.
1998
Na ME v Turecku (Istanbul, muži) obhajuje ČR poprvé dva evropské tituly - ve dvojicích a trojicích.
2000
Založena internetová stránka ČNS.
Poprvé se mistrovství světa koná v ČR (Prostějov, muži). ČR zde před 2 500 diváky získává první světový titul z jednotlivců. První mistrovství světa juniorů a žen v Košicích, ČR získává světový titul z trojic juniorů. Exhibiční vystoupení juniorů ČR ve Švýcarsku (Morschach).
2001
Reorganizace ligových soutěží. Sjednocení pravidel s mezinárodními u všech ligových soutěží. Školení trenérů 3.třídy. Poprvé vypsáno výběrové řízení na všechny významné akce. Základna čítá 347 oddílů s 6 725 členy. Na ME v Maďarsku (Szolnok, muži) obhajuje ČR podruhé dva evropské tituly - ve dvojicích a trojicích.
2002
Znovuobnovení druhé dlouhodobé soutěže, Českého poháru. Oblastní nohejbalové soutěžní komise se mění na krajské svazy. Základna čítá 360 oddílů s 7 338 členy.
Zdroj: Český nohejbalový svaz.
Stránku připravil: Jan Kolář, bývalý kronikář obce a SK.
Stránka aktualizována: prosinec 2020.